Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Výjezd do Asie

nonick 1
twittergoogle_plusredditpinterestby feather

Slovo vedoucího zájezdu: Děkujeme tímto odbočce Odboru přátel Rebelové z Havlíčkova Brodu za uspořádání výjimečné akce a omlouvám se za komplikace způsobené naším odjezdem na Slovácko. Také děkujeme panu Romanu Berbrovi, že obohatil náš slovník o slovo Asie ve spojitosti s Moravou. Naši přátelé na Moravě ví, že je máme rádi.

Na sobotní den byla naplánována sympatická akce odbočky v Havlíčkově Brodu – turnaj ve stolním tenisu nazvaný Slavistické prasátko. Jelikož se mezi námi objevil dostatečný počet nadšenců (slovy tři), vážně jsme účast zvažovali. Možná dílem osudu, možná prozíravostí pořadatelů byl termín turnaje výborně načasován a po skončení se krásně dalo přesunout do Uherského Hradiště, kde hráli borci v nejkrásnějším dresu na světě zápas proti Slovácku. Příležitost takového výjezdu jsme si prostě nemohli nechat ujít.

IMG_3555Jen malou chvilku jsme zvažovali, zda vyrazit více auty, nebo mikrobusem. Po uplatnění vzorce auto+palivo*2/sranda>minibus byla diskuse vyloučena. Po zveřejnění informace o výjezdu se strhla mela o volná místa v lumpenbusu značky Transit, který se stal na víkend naším dopravním prostředkem. Počet účastníků se zastavil na čísle 8.

Vyrazit bylo potřeba brzy, jelikož turnaj začínal na Vysočině již dopoledne. To ocenili především mimopražští, jeden nejmenovaný srdcař vstával dokonce ve tři hodiny ráno (nejmenovaný zdroj blízký vedoucímu zájezdu tvrdí, že šel spát o půlnoci, o to větší uznání zaslouží). Naplánovaný odjezd se kvůli drobným potížím typu „Řiď ty, já mám ještě tak dvojku pod kůží“ zpozdil o pouze půlhodinku, po které jsme vyrazili vstříc asijské lesotundře.

IMG_3603Vedoucí zájezdu nás dovezl na místo určení bez větších problémů a my šli naplnit první polovinu podstaty naše výletu. Zatím jsme ani nevěděli, jak kdo z nás hraje, ale to nám rozhodně nezabránilo rozrazit dveře s výkřiky „Jedeme to vyhrát!“ Rozehra působila malinko rozpačitě, část týmu ji protelefonovala, část týmu ji prokroutila hlavou na krátkostí zdejších stolů („Tý jó, lítá mi to furt nějak za.“).  Protože jsme nechtěli ponechat nic náhodě, využili jsme čas na rozehrávku opravdu maximálně. Dokonce tak moc, že jsme se připravili o představení systému turnaje a další organizační záležitosti. Díky tomu jsme zjistili až v půlce základní skupiny, že nehrají naši tři reprezentanti spolu, nýbrž jeden byl zapsán na soupisku jiného týmu pro zachování dvoučlenných týmů (pozn. nejmenovaného škarohlída: „Hrál za Kolín a druhý den potřeboval do Kolína. Náhoda? Nemyslím si.“).

IMG_3610Počáteční rozpačitost při rozehrávce brzy vystřídala jistota a klid. Náš tým začal brzy nahánět strach soupeřům nejen hrou, ale i počtem fanoušků. V této disciplíně jsme ostatní vyloženě rozdrtili (slovy pět). Skupinou jsme projeli jako nůž máslem a vyhlíželi semifinálového soupeře. Tím se stal Brandýs nad Orlicí II , který působil silným dojmem. Po dvouhrách bylo skóre 1:1 a musela rozhodnout závěrečná čtyřhra. Tu naši borci zvládli a těšili se na finále, kde je čekal nejsilnější soupeř turnaje – Brandýs nad Orlicí I. Stejně jako v semifinále se nepodařilo strhnout vítězství na naši stranu ve dvouhrách a musela přijít na řadu opět rozhodující čtyřhra. První set areáci ztratili celkem jasně, ve druhém se vzepjali, srovnali na 1:1 a rozhodnout měl poslední set. Za obrovské hlasové podpory celého našeho pětičlenného kotle jej rozehráli výborně, vedli dokonce 7:1. Nadějné vedení bohužel nedotáhli, ani dva mečboly nestačily a zápas otočili ve svůj prospěch brandýští. I tak však druhé místo určitě udělalo radost, je to taková první vlašťovka.

IMG_3665Po skončení turnaje jsme nelenili, naskákali do lumpenbusu a nabrali směr Uherské Hradiště. I díky rychle zdolané tibetské náhorní plošině jsme dorazili v perfektním načasování. Po nákupu lístků, velmi důkladné osobní prohlídce (někteří borci zvažovali ochrance zanechat telefonní číslo, tak důkladná prohlídka byla) a nákupu nezbytného pi(ti)va jsme dorazili na tribunu – právě ve chvíli, kdy vcházeli naši borci na trávník.

Kulisa byla na fotbalu výborná, kotel dorazil v hojném počtu. Jak sami jistě dobře víte, fanoušci byli hráči za podporu výborně odměněni. Vítězství nad neoblíbeným soupeřem v čele s rudokožcem a věčněfaulistou Doškem nám udělalo nefalšovanou radost a dalo tak punc perfektna našemu výletu.

IMG_3674Po zápase jsme se s rohlíky místo úst přesunuli do 4 km vzdáleného penzionu Ego, kde jsme měli zamluvené spaní. Přestože byly sladké sny zaručeny celým pěkným dnem, pro jistotu jsme je pojistili několika kyblíky zlatavého moku značky Bernard, kde také proběhlo kvalitní zhodnocení celého zápasu. Druhý den po snídani jsme vyrazili zpět vstříc západní Evropě a uzavřeli tak jeden ze zatím nejlepších výjezdů našeho spolku. Věřím, že další budou následovat.

twittergoogle_plusredditpinterestby feather

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.