by 
Na sezónu 2015/16 asi dlouhou dobu nezapomenu. Po dlouhém přešlapování na místě a jisté nerozhodnosti se konečně stalo to, co viselo ve vzduchu již několik let. Nastala změna, která výrazně ovlivnila můj život a nebojím se říct, že i životy dalších lidí. Rozhodl jsem se vstoupit do Odboru přátel a zvolil k tomu odbočku Area 114, jejíž členové mě o pár týdnů dříve pozvali na první výroční schůzi odbočky, kde se mi velice líbilo. Shodou okolností – i když byla to vlastně opravdu jen náhoda? Nemyslím si… – jen pár týdnů po mém vstupu mezi přátele v Area 114 přišla druhá nejdůležitější událost podzimu, tedy změna majitele Slavie.
Středobod má těžký život. Proudí k němu informace zleva zprava a tak si chvíli zoufá a chvíli je zase v očekávání krásné budoucnosti. Když se ke mně dostaly po zápase v Brně zprávy, že v klubu je blízko k panice a Slavia dost možná bude po podzimu jasným kandidátem sestupu (i pokud se náhodou vyřeší insolvence), nebylo mi dvakrát dobře po těle. Ovšem jen za necelé tři týdny zase dorazila zpráva, že tentokrát už se Slavia doopravdy prodává, což se zanedlouho potvrdilo. A poté se vše otočilo k dobrému.
Po fotbalové stránce si tak na konci podzimu nemůže fanoušek Slavie příliš stěžovat. Z týmu bojujícího o záchranu se jako zázrakem stalo jedno z největších překvapení ligy a pohárové umístění na konci soutěže není jen vzdáleným snem. Čtyři výhry na venkovních hřištích za jednu půlsezónu někteří mladší příznivci červenobílých barev ani nemusí pamatovat a tentokrát jich docílil tým, do kterého by to nikdo neřekl. Dvacet šest bodů po 16 zápasech je výrazně nad plán a dle mého názoru i výrazně nad reálnou silou týmu. Hluboce tak smekám před uměním Dušana Uhrina a jeho realizačního týmu. Věřím, že na jaře se bude na co dívat a doufám, že od návratu Slavie na evropská kolbiště nás dělí jen pár měsíců a ne rok a půl nebo ještě déle.
Podzim byl také plný doprovodných aktivit, z nichž mezi ty největší pro mě jistě patří fanzóna před velkým derby, pro kterou jsme s ostatními redaktory připravili úplně první tištěné vydání Slávistických novin. S celou rodinou jsme se zúčastnili druhé slávistické procházky, zavedli jsme v odbočce pravidelné měsíční pivo, protože důvodů k jeho pití evidentně není nikdy dost. K tomu jsem si připsal několik účastí na Univerzitě Slavia. A rozhodně nelze zapomenout na aktivní podporu akce „Ne Ivánkovi“, díky které se podařilo zabránit angažmá usvědčeného korupčníka v našem milovaném klubu.
Byl to událostmi nabitý podzim a laťka – jak na hřišti, tak v odbočce – je docela vysoko. Nebude lehké se tomuto podzimu na jaře vyrovnat. Ale určitě to je velká výzva.
by 