



Před startem sezony jsem s hrůzou sledoval vývoj insolvenčního řízení. Počítal jsem s odchodem Škody a Zmrhala a tak nějak jsem doufal, že sezonu alespoň dohrajeme a s trochou štěstí se možná i zachráníme.
První zápas v Plzni byla tutovka pro domácí, když jsem viděl předzápasovou sestavu, ve které figuroval Souček, jehož největší zkušenosti byly z druholigového Žižkova, pamatuju si ten pocit, kdy se mi ani nechtělo zápas sledovat. Nakonec mě výkon i přes prohru potěšil, ale další zápasy, jako třeba představení v Brně, ukázaly, že moje předsezonní očekávání se začínají vyplňovat.
Naštěstí se, jak všichni dobře víme, ve Slavii vše otočilo o 180 stupňů. Proto, pokud mám hodnotit podzim z hlediska předsezonních očekávání, jedeme těžce nad plán. Když se ale podívám na jednotlivé zápasy z hlediska předzápasových očekávání, hlavně domácí „nevýhry“ po derby mě dost zklamaly. Ztráty mrzí zvlášť proto, že třeba taková Dukla, Olomouc a Bohemka nepředvedly vůbec nic. Slavia se prostě musí konečně naučit vyhrávat zápasy, ve kterých je favoritem. Čím lépe to bude zvládat, tím víc takových zápasů bude. 🙂
Na závěr si dovolím jeden tip do jara, od kterého dost lidí očekává, že v něm bude posílená Slavia soupeře drtit jak Bayern. Čekám, že zvlášť v prvních zápasech, než si tým sedne, budeme bohužel body ztrácet. Podle mě může být jaro bodově horší než podzim a skončíme někde kolem pátého místa. Jestli to bude stačit na poháry, to se uvidí. A doufám, že tahle sezona je poslední „stabilizační“. V té příští už budu čekat velké věci! 🙂




Dobrý #ftipek Štěpán by měl radost 😉