Byl krásný nedělní den a mužstvo Slavie přivítalo doma tým Synotu. Po lehkém občerstvení U koziček jsme ve víře pěkného fotbalu vyrazili na stadion. Člověk by čekal solidní návštěvu, ale ta se úplně nekonala. Na rozdíl od pěkného fotbalu. Kaňkou byla snad jen zranění Pavlenky a Deliho, který se však ještě dokázal vrátit do hry. Slavia předváděla slušný fotbal a šla díky Tondovi Barákovi zaslouženě do vedení. To ještě před koncem prvního poločasu navýšil opět Tonda Barák a nový hrdina byl na světě.
Druhý poločas nezačal úplně optimálně, Slavia hrála poněkud křečovitě a po zásluze obdržela branku. Na rozdíl od jiných zápasů se však nezhroutila a Josef Hušbauer vrátil Slavii krásným gólem zpoza vápna dvoubrankové vedení. V tu chvíli byla jeho neproměněná penalta z předešlého domácího zápasu pro většinu fanoušků zapomenuta. Slavia už pak zápas dotáhla bez problému do poklidného konce a uštědřila soupeři tvrdý direkt v podobě nepopulárního bůra.
Ještě více než samotný výsledek mě potěšila po dlouhé době s tím související spokojenost v očích fanoušků. Hodně lidí zůstalo po zápase v okolních barech a byla na nich vidět opět radost z fotbalu. Věřím, že v příští sezoně takových zápasů zažijeme mnoho. I s pomocí našeho nového oblíbence Tondy Baráka.
Foto: @ivanek a hlavně Michal Petřík
by